já mám taky taky 80 kilo a čokládu tedea naštěstí nemusím.ale potřebobovala bych aspon 10 kilo dolu ale pořád se to nějak nědaří právě naopak

niky.kiki: pořádně se do toho zakousni, já se snažila zhubnout, už když jsem se dostala na 70 kg (ze 63 kg) nu a teď jsem na devadesáti :( A nevím, jak to stoupání konečně zastavit.

treba jesť bud horkú alebo tú s množstvom kakaa

to se tyka skoro mne

myslím si, že to je individuálne, že to zaleži od chlapa, lebo každy sa nato pozerá inak. ťažkú hlavu z pár kíl navyše by som si nerobila tým trpí asi každá druhá žena, ale pokial sa sama necítiš prijemne a hnusíš sa sama sebe skú shodit aspon nieco a budes sa cítit sama lepsie a tym padom budes sa cítiť aj tak že aj priateľovi sa páčiš viac... ale ako vravím je to individuálne a pokial si nepribrala 50kg snáď to až také strašné nebude ...aj ked niekedy stačí pribrať kilo a je to vidieť.... rozhodnutie je na tebe, urob všetko preto aby si sa páčila ty sama sebe a ked to bude z teba vyzarovať tak bude spokojný aj partner
autor: Blanka 29. 3. 2008
nadpis: Moniko, děkuju vám za odpov odpovědět | link

waw

take jsem přibrala hodně a ne a ne dolu aspon že nahoru šu to nejde ma o 30 kil víc ne jsem mívala

protože má rád velká prsa. Když zhubnu, přijdu o ně

podle me je to jedno, jak vypadam, pokud budu mit chlapa, tak at be bere takovou jaka jsem a se vsim vsudy...a jestli si bude stezovat-jeho problem....

Ak sa mam priznat do teraz som problem s postavou nemala, ale od kedy je tu maly Marko je to to o nieco horsie, po porode mi ostalo par kil a tych sa nie a nie zbavit o celulitide ani nehovorim,myslim ze mojmu okoliu je to v celku jedno mna si uz teraz nikto nevsimne kazdy sa zaobera len malym, manzelovi je to v celku jedno ako vyzeram, asi by si to vsimol az ked by vaha prekrocilo 100 kg, pre mna aj tak ostane hlavne to ako sa budem citit ja, pacit sa sama sebe to je najhlavnejsie nie baby

Ja mám 21 rokov a zatial problémy s postavou naštastie nemám, ale keď prídu deti na to sa velmi teším tak či už priberiem alebo nie viem že budem mať moje detičky a viem že ma budú mať radi takú aká som a nie preto kolko vážim,no nie... a chlap ak ma nebude chciet tak nech si nájde takú ktorá po porode nepriberá.... Hlavu hore všetky držme spolu veď sme ženy....

Nejdůležitější je jak se cítí samotná žena - pokud se cítí dobře a okolí se od ní neodvrací, tak proč to řešit nějak násilně.

to tělo vidí jinak. Já když jsem zjistila, že mám celulitidu, tak jsem předstoupila před muže a ptám se:" co vidíš?". Koukal, koukal a nic nevykoukal, řekl, že nic nevidí. Až když jsem mu řekla, o co mi jde, tak se zatvářil, že jako větší blbost neslyšel. A to mi stačí, abych se netrápila.

muj muš si toho taky nevšima

vzdycky je co zlepsovat

oni by se muži občas taky měli podívat do zrcadla a ne jenom pořád kritizovat ženský

Jsem už v devátém měsíci a asi za 14 dní mám rodit a zatím připadám svému partnerovi rostomilá jak jsem hesky kulatá ale mám obavi jaké to bude po porodu. Zatím se pořád ujišťuji že hned jak to pujde tak začnu chodit do fitka abych byla zase štíhlá a líbila se zase příteli ale co když už se nedokážu dostat spátky na svou váhu. No bojim bojim.

souhlas

Jasný, halvně v klidu :) stres neprospívá tobě, ani mimču

myslim že vaha v těhotensvi ti vubec nema probihat hlavou jsou duležitšjší veci tady jedna slečna řekla že dítě nikdy že by si skazyla postavu no to je ale ....

Ja - musím priznať, som si na vine sama, že som to nechala dôjsť až tak ďaleko. Najprv ma pohltila práca - nielen v práci ale aj mimo nej - len som si zohnala prácu na doma - samé účtovníctvo, ktorému sa treba venovať. No a to už išlo pekne samo - priberanie nezaháľalo - ba priam sa rozbehlo šialenou rýchlosťou. K tomu som pridala nechodenie na prechádzky a žiaden pohyb a mám to! Mám krásnu nadváhu - vlastne obezitu, pre ktorú začínam plakať. Lebo jednak cítim nohy - nemôžem toľko chodiť, lebo som unavená, veľmi rýchlo sa zadýcham a nehovorím o tom, že manžela môj zovňajšok odpudzuje. A dočkala som sa toho najhoršieho - aj moje deti sa mi už posmievajú , ale to majú od svojho otca- manžela, ktorý keď môže, tak niečo smiešne prehodí na adresu mojej postavy, jedla, čo jem a podobne. Takže, kedy si vlastne vstúpim do svedomia a začnem so sebou niečo robiť?
Priznám sa, že keby mi niekto navaril tak diétne a pripravoval mi jedlo tak,ako sa správne má jesť pri nejakej diéte, tak by som to dodržala. Ale ja sama ako by som nemala dosť chuti a síl začať s redukciou hmotnosti. Niekedy som cvičila, teraz nevládzem. Čím je to? Poraďte mi niekto, ako získať znovu stratenú chuť do života, chuť so sebou niečo robiť. Lebo ja tak už žiť nechcem - s 10 cm pneumatikou na bruchu a bokoch. Je to odpudzujúce a cítim, že aj v práci ma za to odsudzujú. Prosím o radu. Eva

musim rict ze i presto,ze jsem silne postavy a mam jen 163 cm, velky zadek, pneumatiku kolem pasu a mensi prsa, muj pritel mi neustale dava najevo, ze jsem krasna takova jaka jsem a pro nej pritazliva a toho si na nem velice vazim

já před dětma měla 70 kg na 157 cm a teď po dětech mám 56 kg - od rána se nezastavím a tak kila jdou dolu

jo někdo po dětech přibírá a někdo zase hubne.Já mám hyperaktivní dítě a navíc jsme si ještě pořídili hyperaktivního psa.Někdy jim nestíhám ale to je asi dobře,protože zase nemusím tolik řešit svojí váhu.Díky nim asi nikdy moc nepřiberu...

ale s celulitidou stejně bojuju...

Myslím si, že ta úplně nej krása je vždycky jenom uvnitř. Vzhled je první, co zaujme, ale povaha z nás dělá ošklivky - hysterky, protivné baby, afektované slečinky a pod...

Nemůžu tvrdit, že bych byla sama se sebou spokojená, ale může být i hůř. Po dvou letech, co s mým partnerem žiju, jsem nabrala 6 kilo.. A nevšimla jsem si, že by na mě koukal jinak, než na počátku našeho vztahu.

Asi málokdo je sám se sebou spokojený.Hlavně když to klape ve vztahu,tak myslím,že kila navíc nehrají žádnou roli.

Ruku na srdce holky :-) každá chceme vypadat dokonale,(ať již skočárkem, v práci, s bříškem či na písku s prcíkem) minimálně také pro toho svého, ale někdy si říkám....není to spíš o tom, jeslti jsme šťastné...když totiž nejsem, nejsme ani krásné, ani se nelíbíme sobě a tím pádem, jak se můžeme líbit někomu jinému...jistota, sebejistota je základ. A pak jsme královny i krasovice prostředí, ve kterém se pohybujeme, (práce, písek, kamarádky či jen ulice) a je jedno zda máme 55 kg nebo 85 kg....muži nás milují, protože my milujeme sebe. Hodně jsem se o tom přesvědčila, mám okolo sebe pracovně spousty žen, a když jsou ony šťastné tak jak vypadají, je to to nejlepší...vždyť kde je psáno, že hubené je krásné, a kde je psáno, že silné je škaredé? NIkde...takže bu%Dme samy sebou, choďme upravené a krásné především samy pro sebe! Krásné jarní dny...

Ano mas pravdu. mela jsem problemy s maminkou vyhodila me do toho o me partner nejevil zajem. a ja chodila v teplácích, nenamalovana, nevytrhané obočí atd. Vypadala jsem opravdu hrozne. A bylo mi prd platny, ze jsem byla hubena. No a ted kdyz se to urovnalo, tak mi narosto brisko (spek), zvetsila se trosku moje zadní část tela. Ale pripadam si dobre.

ahoj Evi je to velice smutné co píšeš, upřímně řeknu že kdyby se mi do mých hoprolezeckých rukou dostal tvůj manžel co se ti dovede akorát posmívat, tak mu s chutí nafackuju ať se probere.Znám to jaké to je když muž se posmívá ženě a před mým zhubnutím cca 15-ti lety jsem si prošla podobným stavem, než jsem zhubla atd...a to jsem zase neměla nijak rekordní váhu ani tenkrát..říkáš že vařit dietně nelze kvůli rodině, co tedy zkusit si říct, oni se mi smějí (tedy soudím dle toho , co píšeš), tak ať se o sebe starají sami..ty si třeba zkus koupit dietní jídlo, zajít si na kosmetiku atd...pokud bolí nohy a nechodíš na procházky tak než třeba budeš moci chodit nebo sportovat tak prostě najít si činnost která tě baví a u které je z dosahu to nezdravé jídlo...třeba knížka nebo hudba pro někoho i televize cokoli na co přijdeš...koupit si něco hezkýho ať už na sebe nebo i nějakou věc domů ale čistě jen pro tebe...a co nějaké dobré kamarádky pokud máš z okolí co by ti pomohly třeba i vyslechnutím nebo společným chozením na cvičení , procházky..atd...