A už je zase tady. Podzim. Nevím, jak se obléknout, protože v zimním kabátě a kozačkách si zatím ještě připadám trapně a na sako a lodičky už je zima... Nikdy to neodhadnu. Vezmu si kabát nebo bundu a v tramvaji umírám vedrem, vezmu si něco lehčího a klepu se zimou. Když si vezmu deštník, nikdy neprší a já se s ním celý den tahám. Jen co ho nechám doma, s železnou pravidelností zmoknu. Nemám ráda podzim. Včera se změnil letní čas a já měla v 5 hodin odpoledne pocit, že bych měla jít spát. Ráno jsem se nemohla probudit. Všechno venku mi přijde tak mrzuté, jakoby špinavé... ach jo. Sedím v práci, tupě zírám do obrazovky, a ačkoli jsem teplomilný člověk, už se těším na tu "blbou" zimu.



Pamatuju si ještě na své studentské časy - do školy za tmy, ze školy za tmy - fakt děs!
Souhlasím s tebou, že všechno je v tomhle období takové...nijaké...člověk nemá na nic náladu, přitom by toho chtěl tolik dělat. A když už náladu má, tak zas chybí inspirace. A já když nemám inspiraci, tak nejsem schopen ničeho!
Takže já si přeju, ať je už nejmíň březen, nejlíp takovej květen. I když ono to má své velké proti - každé jaro jsem o rok starší.