Dneska je přede mnou poslední noc v Praze, myslím ale, že ji asi strávím v posteli, pokud mě do slova a do písmene jája někam nevytáhne, jelikož poslední dva ndy jsem celé probulela a na nikoho a nic nemám náladu.

Strašně se těším do práce mezi lidi, protože tam nemyslím a zjistila jsem, že je to tak lepší, protože čím víc přemýšlím, tím větší dělám hlouposti a tím víc toho pak lituji.

Ale teď něco veselejšího, v úterý jsem byla na bruslích podél Vltavy směrem na Zbraslav, nasadila jsem si brusle na samém počátku stezky, kousek pod Vyšehradem a dojela jsem až tři kilometry před Zbraslav, jela jsem jak drak, až jsem si připadal trapně, ale prostě to samo tak rychle jelo a mě se pefektně pročistila hlava.

Všimla jsem si, že se začíná zatahovat, tak jsem to teda otočila a udělala jsem dobře. Spustil se takový průtrž mračen, že jsem to jen tak tak stihla na Braníku pod most ještě s dalšími štastlivci a modlila se, ať to co nejdřív přestane, protože se ukrutně bojím hromů a blesků.

Všechno samozřejmě dobře dopadlo a mě ještě teď pořádně bolí tělo :)

A zítra už konečně domů, čeká mě několik dní s Elinkou, asi ji umačkám k smrti.