www.prokrasnetelo.cz

Dobrý den. chtěla bych poprosit o radu. Před rokem jsem pracovala po domluvě s manželem jako společnice, v té době jsem měla jeden úlet který nebyl placený, takže to byl podvod. V Lednu na mně manžel naléhal, abych se mu přiznala, tak po delším naléhání jsem se mu přiznala. pak jsme si promluvili a vše vypadalo opět pěkně. Nyní jsem zjistila, že mi prolejzá počítač, kabelku a nevim kde všude mi leze. Na pc jsem si změnila heslo, aby neměl přístup, protože to dělal potajmu. Dnes mi poslal sms s tím, že mu tajim asi plno věcí, že jsem si to heslo změnila. Řekla jsem mu, že se to nedělá a že když se chce podívat tak když budu doma, že s tím problém nemám. nemohu si dopisovat s nikým mužského pohlaví, protože už ho podvádím... Nechci o manžela přijít, ale jeho chování je destruktivní k našemu manželství. Do toho jsme se snažili o miminko... nevím co dělat, ať udělám či řeknu cokoli, tak tvrdí, že lžu a má svojí pravdu. Poradila by jste mi jak se s tím dá bojovat. myslela jsem, že bych navrhla manželskou poradnu. Abych dodala prací společnice jsem se věnovala do konce října a od té doby ne.
Děkuji. s pozdravem Marcela

Dobrý den, moje maminka je na vozíku a potřebuje často pomoct-ráno se vstáváním, s oblékáním, přes den sem tam něco a večer zase do postele, plus koupání a tak...celou dobu to zvládáme, střídáme se-já jsem tedy doma jen o víkendech(VŠ) a poslední dobou vůbec, píšu bakalářku, ale sestra(20) bydlí doma a je tam ještě táta, který se pod tíhou událostí taky naučil jak a co s mamkou. Jenže!! Sestra se s mamkou pohádala a odešla bydlet za přítelem bez ohledu na mamčinu bezmocnost. Zůstal táta, který sice dokáže mamku obstarat,ale nebaví se s ní, protože jí zazlívá, že ségra odešla. A já se vás chci zeptat, jak udělat, aby mamka netrpěla a její zdravotní stav se kvůli tomu nezhoršoval. Aspoň měsíc,než dokončim Bc.
Ségra mamce uštědřila obrovskou ránu tím, že odešla beze slova-řekla čau a nevrátila se, pak když jsem s ní volala,tak mamce napsala aspoň sms. Píšu Vám, protože nechci řešit sestru, ale jen vztah mezi rodiči-aby táta mámě nevyčítal a nezazlíval. A nebo aby si to mamka tolik nebrala. Třeba nějaký kouzelný fráze,co zabíraj...

Dobry den pani doktorko,
Nikdy jsem neuvazovala, ze budu oslovovat psychologa a je to tady.
Mam mensi problem – pro mne, ale je.
Zacala bych takhle, 6 let jsem pracovala a vsechno vporadku. Pak mne zamestnavat. vyhodil, ze studuju vic, nez je zdravo (duvod si nasel, tak jsem sla). Podotykam, ze jsem u nej stud. (V. Skolu) pri praci 4 roky dalkove. Za coz mne zamestn. vyhodil,…tak v tom 4 tem rocniku se podemnou propadl svet, (z prace jsem si financovala skolu –knihy, bus,..aj). Celkove jsem se nejak nevzpamatovala a hlavne zpomalila. Ted to budou 2 roky, co chodim do skoly a chodim na brigady spise obcas. Ve skole jsem udelala ted v unoru polovinu SZZ zkousky (odevzdani DP prace) a mela jsem jit ted v navaznosti v cervnu na SZZ na druhou pulku. Ale protoze jsem doma a sridave brigady, tak ktomu musite zapocitat sebevedomi a verit si…a domaci prace + vyhazov z prace a obcasne brigady vam osobnost nevrati. Tak jsem se odhlasila z druhe pulky SZZ,(zivotni chyba-omlouvat se). Jeste chci uvest, ze jsem se na druhou pulku SZZ pripravovala 1 mesic ucenim, (finale: neverila jsem si, protoze taky mate uz jednu posledni moznost zkousky). Pro vsechny nepochopiva vec, co jem to udelala. (vysvetlim: akorat jsem si posunula slozeni druhe pulky SZZ na zimni termin). Zapomela jsem uvest, ze na tohle vsechno se diva muj muz, ktery tohle vsecho proziva a hlavne to cele financne zajistuje a ja ho brzdim. A to je taky o to vetsi duvod, co mne na tom vsem moc mrzi, ze to musi odnaset i muj manzel, ktery chvalou na mou osobu zrovna neplytva. (vsechno mi moc trva,..a sem tam mne podpori (slovo), ale jenom sem tam). Jsem bezdetna a v mem veku 36 r. je tohle stadium uz na povazenou. Chci se Vas prosim zeptat, jak napravit posramocene sebevedomi a najit chut to vsechno dodelat a nedelat zivotni chyby. Dekuju Vam. Iva.

Dobrý den je mi 14let a mám špičatá prsa chtěla bych je o něco málo větší a kulatější mohla byste mi prosím poradit jak to mám řešit.Už mě to trápí delší dobu ale teď jsem se rozhodla to nějak řešit snad existují nějaké cviky nebo něco podobného prosím odpovězte a pomocte mi mockrát děkuji.

Dobrý den děkuji za odpověď myslím,že mě to dodalo trochu sebevědomí,ale mám ještě jeden problém ale s tím mi asi neporadíte.Já jsem se zamilovala do jednoho kluka ze třídy je moc fajn vtipný,hezký atd.řekla jsem mu to ale on mi řekl,že je taky zamilovaný do někoho jiného.Já jsem to věděla jenom jsem chtěla aby to věděl ale taky řekl,že kdyby nebyl tak by si rozmyslel jestli by se mnou chtěl chodit nebo ne.problém je v tom,že na něho musím porád myslet a nevím co mám dělat vidím ho každý den a je mi děsně myslím na něho skoro neustále prosím poraďte co mám dělat.

Gratuluji k odvaze oslovit ho. Je dobře si vyjasnit situci. Myslet na někoho pořád je asi hrozné, nemyslet na nikoho je ale ještě horší. Vídat ho každý den má své nevýhody - neustále se připomíná, na druhou stranu je fajn ho vidět a sledovat, jak se chová, jaký vlastně je. Poznávání toho druhého je podstatnou složkou vztahu - partnerského i přátelského. Rozhodně platonická zamilovanost ke čtrnácti letům patří, tak proč ji neprožít.

Paní doktorko jsem matka pěti dětí ve věku 23-2 všechny se snažím vychvat v lidi slušné a poctivé je pravdou že mi život karty pěkně zamíchal takže jsem dvakrát rozvedená a třikrát vdaná ale děti byli vždy na prvním místě a přesto muj nejstarší syn 21 bera drogy ted je bez práce ale zatím si asi neuvědomuje že takhle se žít nedá marně si lámu hlavu jak mu pomoct jaký zaujmout postoj a jak sebe rodinu i jeho ochránit jsem ztoho dost zničená slyšela jsem něco o komunitách ale jak se tam dostat nebo se snima spojit jsme z okresu Beroun co mám nebo mužu udělat předem děkuji za vaší radu

Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se Vás zeptat, máme s partnerem už delší dobu (14měsíců) problém s otěhotněním. A jsem vcelku z toho už psychicky na dně, strašně se na to těším až budu těhotná, jak si to budu užívat a tak podobně, ale pořád nic. Jsem pořád taková vystresovaná z toho, neexistují nějaké uklidňovací léky, nějaké antidepresiva nebo tak něco? Protože takový psychický stav tomu abych otěhotněla taký moc nepřispívá.
Předem moc děkuji za radu a pomoc.

Dobry den pani doktorko,uz nevim co mam delat v patek jsem se strasne pohadala s moji mamkou strasne me to trapi nechci uz zit mam u ni svoji dceru a bojim se ze uz ji nikdy neuvydim,kdyz ji napisu sms tak nepise,pohadali jsme se a ja jela dom,a jeste k tomu sem bez prace,nikdy nic nemam,kolikrat si rikam jake by to bylo umrit.dkuji za vasi pomoc

Hanko, paní psycholožka je asi na dovolené, proto ti hned neodpovídá. Máš dceru a určitě i další lidi, kteří tě mají rádi, tak přestań myslet na takové věci. Věř tomu, že každá z nás už někdy byla v situaci, která se zdála bezvýchodná. Když se na tu situaci obě podíváte s odstupem, vychladnete a určitě se najde nějaké řešení. Moje životní motto je - Všechno zlé je k něčemu dobré - a věř tomu, že je na tom něco pravdy. I hádky jsou potřeba a někdy se díky jim pročistí vzduch a jede se dál. Hlavně se nevzdávej, držím ti palce :-))

To je pravda. Člověk se nemůže z každé hádky hroutit, ale spíš se musí posílit a jít dál. Treba nemusí vše zapomenout a odpustit, ale musí jít dál. Též držím palce.

Dobrý den..už 4 roky mě miluje šikovnej klučina..byl vždy v pohodě..dneska se stal z něho skinhead a silný rasista..pořád chce abych si s ním něco začla..ale jak mám žít s někým kdo vyznává tyhle názory a vidí na každé hnědší kůži hned zlo.Mám ho ráda..chtěla bych s ním chodit..ale..

Dobrý den, je mi 18 let a ještě nemám žádný prsa. Neporadila bys te mi nějaké hormony nebo jiné tablety, které by pomohly s růstem prsou? Nemůžu ani v létě chodit na koupaliště... stidím se...

Jsem potřetí vdaná mám 5 dětí ve věku 23-2 to nejmenší je z posledního manželství před rokem jsem potratila potom jsme se rozhodli že už to nebudem skoušet ale vemě je stále takoví zmatek nevím jestli to bylo dobře chvílemi bych chtěla ještě jedno dítě potom zaze ne manžel to bere jak to je ale vím že by byl rád kdyby jsme ještě jedno dítě měli sama se v sobě nedokážu orientovat měkdy si připadám stará jindy ne je to normální když nevím co dělat.

Už léta se potýkám s bolestmi, které nereagují na žádnou léčbu. Doktoři mi řekli, že s tím nejde nic dělat, že to prostě musím vydržet. Doslechla jsem se o možnosti ovlivnit bolest pomocí hypnózy nebo podobných metod. Je to skutečně tak? Už opravdu nevím, co s tím. Děkuji za odpověď.

Dobrý den. Mého syna 5 let dost často trápí kašel. Je to spíš takové pokašlávání. Hlavně ráno a večer a pak vždy když se na něho zlobím. Což je dost často, protože mám 2 kluky 5 a 2 roky a hodně se perou a samozřejmě více napomínám toho staršího. Může to s tím kašlem nějak souviset?A co by jste mi poradila? Snažím se být spravedlivá, ale jsem s dětma hodně sama a někdy už prostě nemám trpělivost a bojím se, abych syna nějak nestresovala a nezpůsobovala mu dokonce kašel. Děkuji za odpověď.S pozdravem Pavla

PANÍ DOKTORKO JE MI 42 MÁM 5 DĚTÍ TO POSLEDNÍ SE SVÍM SOUČASNÝM MANŽELEM CHTĚLI JSME JEŠTĚ JEDNO ALE POTRATILA JSEM PAK TO NĚJAK NEŠLO TED MÁM UŽ NASTOUPIT DO PRÁCE A TAK JSME SE ROZHODLI ŽE ZAČNU BRÁT ANTIKONCEPCI A DALŠÍ DÍTĚ VZDÁME ZAJÍMALO BY MĚ JAK TO MUŽI NESOU KDYŽ MAJÍ JEN JEDNOHO POTOMKA A PŘITOM TOUŽILI MÍT ALESPON DVA JAK SE STÍM VYROVNÁVAJÍ JESTLI TO NESOU JAKO ŽENYNEBO JAK JSOU NATOM .

Muži, podobně jako ženy, to ve vztahu k počtu dětí mají velmi individuální. Neplatí pravidlo, že by nesli lépe absenci dětí či že by je to nezajímalo. Má-li muž alespoň jednoho potomka, pak je jeho situace lepší. I když toužil po více dětech, dokáže se určitě smířit i s jedním, obzvlášť, když další čtyři "vyženil". Existují muži, kteří touží po vlastním dítěti tak, že přimějí svoji partnerku k tomu, aby třeba podstoupila umělé oplodnění, přestože už sama děti z předchozího vztahu má. Váš případ to ale není. Jestliže jste se rozumně domluvili, že to takhle necháte, prostě bych tuto domluvu akceptovala.

Dobrý den, paní doktorko. Je mi 21 let. V 18ti letech jsem udělala velké rozhodnutí, že se po 4 letech vztahu rozejdu s mým tehdejším přítelem, který byl o 9 let starší a jenom mě vyžíval. Trvalo to dlouho, ale nakonec jsem si to uvědomila. Teď už to budou tři roky a bývalý mě pořád pronásleduje ve snech. Někdy se mi zdá, že mě nahání se zbraní, jindy že se ke mně chce pořád vrátit. Nemůžu kvůli tomu pořádně spát. Přitom s ním od té doby nemám žádný kontakt a chodím s novým úžasným klukem. Nemohla byste mi poradit, jak takové sny zahnat, prosím?

Sny mohou mnohé říci o našem vědomí i nevědomí. Bývalý vztah ve vás zřejmě ještě vyvolává emoce - ať už příjemné či nepříjemné. Možná, že vás velmi silně zasáhnul, můžete mít i obavy z předchozího partnera.
Každopádně sny lze jen velmi těžko změnit. Navrhovala bych dva paralelní postupy. První, který by řešil aktutní stav: existuje metoda, jak zastavit myšlenky, které se nám stále honí hlavou, říká se jí metoda STOP. Spočívá v cíleném, vědomém zastavení myšlenek, třeba i několikrát za sebou. Prostě si řeknu dost a nechám myšlenku odejít. Zároveň je dobré před spaním zavést jakýsi rituál, který se bude pravidelně opakovat každý večer - například čaj a pěkná kniha, chvilka relaxace před spaním či jiné podobné aktivity.
Druhý přístup je dlouhodobý. Zřejmě bude potřeba se vnitřně vyrovnat s vaším předchozím vztahem. Ujasnit si v sobě, jak jste daný vztah vnímala a jak ho vnímáte dnes. Co vám přinesl a co vám vzal. Jakmile se s danou situací vyrovnáte, smíříte, změní se i vaše sny.

Věkový rozdíl, který přesáhne deset let, se skutečně považuje za faktor, který může dělat problémy. Vždy však záleží na tom, jak moc si dotyční partneři svůj věk připouštějí. Zmiňujete, že svůj věk váš partner uvádí jako problém, který vše způsobuje, že už na vás nemá sílu. Z mého pohledu je dost možné, že to tak opravdu je. Dítě samo o sobě je v partnerském vztahu velkou změnou a do určité míry i zátěží. Podezřívavost se u starších partnerů vyskytuje zhruba stejně jako u partnerů stejně starých se ženou. Spíše se tedy bude jednat o povahový rys, který se s věkem prohlubuje.
Vztah určitě zachránit můžete. Možná bude pro vašeho partnera v tuto chvíli důležitá důvěra ve vás, jistota. Možná sám v sobě řeší otázky zhoršování fyzického stavu, které se stářím může přicházet. Zapotřebí by bylo promluvit si otevřeně o problémech, které ho trápí, a pokusit se je řešit.

Dobrý den. Mám takový problém. Mám známého, který má velmi zvláštní povahu a nevím jak mu pomoci, bojím se aby jednou nebylo pozdě..ráda bych věděla, jestli nemůže mít nějakou větší psychickou poruchu... Již delší dobu se totiž od lidí izoluje, tvrdí, že nikoho nepotřebuje a že mu na ničem nezáleží. Přitom splečnost velmi potřebuje a vím, že je to u něj častá přetvářka a jen se záměrně snaží získat ještě větší odpor k životu. Ví, že potřebuje pomoci ale nechce jí. Už jednou byl u psychologa ale ten nepomohl..Říká, že nemůže žít život, který stejně skončí, protože nemá cenu dělat nic. Ať totiž získá cokoliv, stejně to v jednom okamžiku ztratí....prý se bez něj budeme mít všichni líp..také tvrdí jak jsou tady všechny ty věci vyrobené společností jen, aby vytěsnily smrt.(té se velmi bojí )..léky nechce brát, protože už takhle se považuje za chemickou reakci...tvrdí, že například věci okolo dětí, to všechno je naprogramované v jeho mozku, aby lidé jako druh nevyhynuly...Jeden čas odmítal dokonce jíst a spát, protože to jsou biologické potřeby...sebe vidí asi tak, že je jen obyčejnou chemickou reakcí, které se dějí v několika fyzických vláknech...přitom měl dříve nadprůměrné výsledky ve škole, velmi silné ego a dovedl svými slovi ovlivňovat lidi..
Toto jsou některé jeho životní postoje..děkuji

Někdy si okolnosti pohrají s naším životem tak, že naše reakce skutečně mohou vypadat tak, jak popisujete. Bojíte se, že váš známý trpí nějakým psychickým onemocněním. Popis by odpovídal několika možným diagnózám od psychotického onemocnění, přes poruchu osobnosti až po depresivitu. Vždy je ale třeba vidět problém v kontextu. Záleží na tom, jaké životní události ho potkaly, jaké problémy řeší sám v sobě. Reakce, které mohou vypadat jako psychické onemocnění mohou být třeba jen dočasnou obranou proti tíživé situaci. Z vaší strany mu můžete pomoct snad jen tím, že se pokusíte ho přimět k vyhledání odborné pomoci. Jestliže nepomohl jeden psycholog, může pomoci jiný, případně může poradit psychiatr. Je-li váš známý zletilý, musí se rozhodnout sám. Každopádně odbornou pomoc považuji ve vámi popisovaném případu za nezbytnou.

Dobrý den paní doktorko, chtěla jsem se zeptat ohledně výchovy měho 2 letého dítěte. Asi 3 měsíce se hodně vzteká, kdykoliv není po jeho, tak křičí a říká, že bude např. maminku nebo babičku bít, nebo řekne: maminko, jdi pryč. Nevím, jelsti mám v tu chvili nejak reagovat, zkoušela jsem mu vysetlovat, že tohle se neříká, ale nepomohlo to. Jakmile m u řeknu, že tedy pujdu pryč, tak někdy mě v tom utvrdí, at jdu, někdy přiběhne a řekne, že se chce tulit. Nevím, jak k němu přistupovat, jeslti na tato slova nereagovat nebo jeslti mu to vysvetlovat, že se to neříká. prosím o radu, děkuji. vše začalo až před cca 3 měsíci, do té doby byl velice hodny, i když vždy měl svoji hlavu, ale dalo se mu domluvit. děkuji za radu.

Obodobí mezi druhým a třetím rokem je někdy nazýváno obdobím prvního vzdoru. Odmítání všeho kolem, odporování a prosazování si vlastního názoru je pro takto staré děti typické. V podstatě si tak děti vytvářejí hranice, kde končí jejich ego (já) a kde začíná ego někoho dalšího. Tyto hranice jsou pro děti nezbytné, upevňují si tak své postavení ve skupině a vytváří si tak obrázek sebe sama. Objeví-li se tedy toto období, je to dobrá zpráva - dítě se posouvá do vyššího vývojového stupně. Postupně by projevy vzteku měly ubývat. Popisujete, jak reagujete, a nemám jedinou výtku. Určitě je dobré vysvětlovat dítěti, proč se taková slova neříkají, možná je dobré zrcadlit mu, jak se po těchto slovech cítíte - je vám to líto, jste smutná. Zároveň je ale dobré vyzkoušet i to, že v některých situacích uděláte to, co chce - odejdete. Jeho vůle je sice splněna, ale není spokojeno. V jiných cvílích je pak dobré použít techniku pevného objetí. Spočívá v držení dítěte v náručí po dobu několika minut, než se zklidní, třeba i násilím, bez složitého vysvětlování. Někdy i vztek může být pouze voláním po pomazlení. Kladnou a jistou emoční vazbu rodičů potřebují všechny děti a pomazlení je důkazem této vazby.

Už 2 roky chodim s jednim klukem po roce jsem si ho nastěhovala dom.a to jsem udělala chybu.je mi 17 let a nikam nemužu jit bez nej a když jdu tak je pak naštvany.zjistila jsem že jsem mlada na takový vázaní a chci si uživat.je přece je mi 17 jen jednou.a když se s nim chci rozejit tak mi začne řikat ať mu vratim všechny penize ktery do me vrazil a taky mi pak mi začne brečet na rameno a takhle mě vždycky dostane a ja povolim prosim poradte mi co mam dělat.děkuji

Dobry den pani doktorko chtela jsem se zeptat mam doma pubertalniho potomka je mu 13let ma neustale problemy ve skole uz nevime co si snim pocit neustale nam volaji ze skoly ze vyrusuje pri hodinach hodinove hovory a rozebirani problenu uz nezabira poradite my prosim neco jak postupovat a jake moznosti jsou dekuji moc