Podle statistik až 30 % lidí ve věku od 20 do 35 let žije tzv. „single“, tedy v domácnosti samostatně bez partnera. Ubývá společně tráveného času mezi partnery, mnoho času nám zabírají média, především televiza a dnes už i internet.

Koho si vybíráme?

Přitom každý jedinec se od přírody snaží replikovat co možná nejvýhodněji svůj genetický potenciál. Základem strategie chování ženy je podle sociobiologů nalézt a udržet nejlepšího partnera, který jí poskytne vhodný genetický materiál zajišťující životaschopnost jejím potomků. Ženy si podvědomě vybírají muže s vyšším sociálním postavením, nezáležím jim tolik na vzhledu. Muž je naopak puzen k polygamii. Není tolik vázán sociálním statutem ženy, i když je dokázáno, že i muži raději vybírají ženu z vyšší společenské vrstvy, protože ženy z takové vrstvy rodí více synů, cca 100 dcer na 115-120 synů. Tato skutečnost je pravděpodobně zapříčiněna tím, že pro tuto matku je biologicky výhodnější mít více synů. Muži údajně volí především podle fyzické atraktivity ženy.

Rozdíly mezi muži a ženami

Rozdílů mezi muži a ženami je tolik, že je až s podivem, že spolu mohou vydržet i několik let. Zajímavé je zjištění, že ženy do dvacátého roku mají za sebou více sexuálních vztahů, se sexuálním životem začínají také průměrně o několik let dříve než chlapci. Po dvacátém roce se ale situace obrací a ženy se snaží o udržení jednoho stálého partnera

V partnerství či manželství by měli oba dva zastávat tři základní role: otec x matka, hospodář x hospodyně, milenec x milenka. Všechny tři role by měly být vyrovnané. Jestliže převáží jedna z nich, problémy se mohou objevit častěji.

Rozvádí se každé druhé manželství

Statistiky rozvodovosti nám ukazují, že je dnes takřka každé druhé manželství rozvedené. Lze také zjistit, že nevěra je v pořadí až třetí důvod k rozvodu. Na prvním místě stojí neporozumění si s partnerem, na druhém  problematika závislostí. Nevěra sama o sobě může být legálním důvodem rozvodu, zajímavější je ale otázka, zda musí být důvodem k rozvodu či rozchodu partnerů. Z odhadů lze zjistit, že nevěra se objeví až v 90 % procentech manželství. Zbývá tedy 40 % manželství, kde k nevěře dojde a není důvodem k rozvodu.

Nevěra není důvodem k rozchodu

Podle psychologů nevěra skutečně nemusí být důvodem k rozpadu vztahu. Nelze totiž mluvit pouze o jednom typu nevěry. Problém vlastně nastává už při definici nevěry. Lze za nevěru považovat flirtování s kolegy na pracovišti, pozvání na kávu či sms-kování? Nebo je za nevěru považován až sexuální vztah s jiným partnerem, partnerkou? Názory na tuto otázku se liší. Pro někoho nemusí polibek nic znamenat, pro jiného je to výzva k ukončení předchozího vztahu. Je třeba vědět, že nevěru jinak vnímají muži a jinak ženy. Muži většinou hledají jiné, další partnerky, se kterými by mohli rozmnožovat svoje geny. Mnohem atraktivnější jsou pro muže mladší ženy. Někdy je to vysvětlováno podvědomou představou mužů – čím mladší partnerka, tím více dětí je schopna porodit, a tím se zvyšuje nesmrtelnost muže. Ženská nevěra je založena na tom, že žena hledá pro svoje potomky toho nejvhodnějšího otce. Když tedy žena najde vhodnějšího partnera, než je ten dosavadní, je ochotna se do něj zamilovat a rozvést se s původním partnerem. 

Nežádejte rozřešení

Obvykle se rozlišuje nevěra krátkodobá, příležitostná a víceméně náhodná. Vlastně jde o „selhání“ jednoho z partnerů. Nebývá rozumné, jestliže klopýtnuvše muž či žena považuje za nutné vyzpovídat se partnerovi a žádat rozřešení. Závažnější jsou mimomanželské vztahy trvající týdny, měsíce, někdy i pár let. U těchto nevěr lze vystopovat touhu po úniku, nespokojenost se vztahem, snahu kompenzovat si svoje neúspěchy v jiných oblastech života.

Jak tvrdí manželský poradce Ivo Plaňava: „Všechny nevěry, ať vyplývají z jakýchkoli motivů, mohou zůstat epizodami, aniž by manželství kvůli nim zaniklo a přestalo mít smysl.“ Mnohdy tomu tak není především z toho důvodu, že nevěra je spíše důsledkem než příčinou manželské krize.