Znáte to snad všechny: hodiny tělocviku na základní či střední škole a učitelky, jež vás nutí k té nudné a náročné činnosti, při které se akorát zapotíte a dalších pár dnů vás pak bolí celá postava. Proč mám běhat, vždyť je to hrozné! A právě proto spousta lidí při pomyšlení na běhání přímo omdlévá. Vzpomenou si, jak je kdysi nutili dělat tuto činnost, a je jim jasné, že tohle pro ně není. Ale co když je opak pravdou? Co když je může běhání dokonce začít bavit? 

Běhání není utrpení, ale zábava

S běháním je to jako s jakoukoliv jinou fyzickou (či psychickou) aktivitou. Člověk musí v prvé řadě vědět, co si od toho slibuje, a pak přizpůsobit celou aktivitu svým požadavkům. Cíl, jaký si položíme my, bude zredukování tukových zásob. Pro tento účel je pak i forma běhání přijatelnější, než kdybyste například trénovala sprinty, běhání je totiž spíše rekreační, a tudíž zábavné a především neútrpné. 

Běhání zpevňuje postavu         

Co dál můžu od rekreačního běhání čekat? Mimo úbytku váhy se dostaví i pocit štěstí, neboť jestliže budete aktivitu vykonávat pravidelně, tělo a především váš mozek ji začnou mít rády a společně s ubýváním tuků se můžete těšit i na lepší náladu. K tomu patří i zlepšení fyzické kondice, zpevnění celé postavy (a především dolní části – nohou a zadečku) a celkově zkvalitnění fyzického i psychické stavu vaší osoby. Zní to krásně? Stále čekáte, že přijdou nějaká negativa? Ne, když si vše přizpůsobíte své aktuální kondici a budete postupovat po krůčkách! 

Nejrychleji spalujete tuky ráno

Zpočátku si chce zcela otevřeně přiznat, jestli máte na to hned „běhat maraton“, nebo jste spíše gaučový typ a pohyb je pro vás spíše raritou. Ať tak či tak, existuje jednoduchý postup, jak si na běhání bezbolestně a především plynule navyknout.

Ze začátku si řekněte, že chcete třeba dva dny v týdnu (nebo tři, čtyři, a nebo jen jeden, je to na vás) chodit běhat. Ideální je volit přibližně dobu kolem půl hodiny, neboť tělo po tuto dobu spaluje právě tukové zásoby, déle už riskujete, že budete „spalovat“ i svaly a méně zase, že běhání nebude mít takový účinek. Ovšem máte-li čas jen patnáct až dvacet minut, samozřejmě je lepší to než nedělat nic. Ideální je chodit běhat ráno před snídaní, to je metabolizmus nastaven nejlépe, právě jdete-li za cílem spalovat tuky. Ale i tady platí – lepší chodit třeba večer než nikdy. 

Nepospíchejte a užívejte si to  

Nejste-li zvyklá na běhání, ze začátku existuje jednoduchý způsob, jak vaše tělo naučit této aktivitě. Zvolte si nějakou trasu, ideální někde v přírodě, a vyběhněte (samozřejmě se před běháním – jako před jinou fyzickou činností – protáhněte a zahřejte svaly). Běžte – podle vašich dispozic – třeba pět minut (nepřežeňte to), pak pět minut jděte, pak si zase pět minut popoběhněte a takhle to udělejte třeba po dobu půl hodiny. Nepřežeňte své tempo a běhejte ze začátku spíše rekreačně. Uvidíte, že to nebude těžké, nikam nepospíchejte a užívejte si to. Až půjdete třeba za dva dny znovu, můžete použít stejně rozloženou trasu. Při dalším běhání už můžete běžet sedm minut a pět jít, když pak půjdete znovu za pár dnů, udělejte si třeba desetiminutový úsek, kdy poběžíte, a pětiminutový, kdy půjdete. Uvidíte, že po několika bězích si zvyknete na delší časové úseky bez pauzy zcela přirozeně. Za nějakou dobu už ani nebudete muset dělat pauzy a zvládnete dvacet třicet minut zcela kontinuálně. 

Tip: Hlídejte svůj tep

Snažte se pravidelně dýchat a držet si stejný rytmus. Ideální je běžet tak, abyste měla tep na hranici 60 % tepové maximální frekvence, kterou si spočítáte tak, že od 220 odečtete svůj věk. Je-li vám tedy dvacet, je to 220-20=200 a z toho 60 %, tedy 120. Měla byste si tep držet na této hranici a pak tato aerobní aktivita bude na spalování tuků nejúčinnější. Nemáte-li žádné pomůcky, jak tep změřit, udělejte to jednoduše: například po deseti minutách běhu se zastavte a nahmatejte si tep (na zápěstí nebo na krční tepně). Spočítejte si, kolik úderů máte za 15 sekund, tuto hodnotu pak vynásobte 4 a máte tepovou frekvenci. Jste-li někde na hranici 60 % své maximální tepové frekvence, máte vyhráno. Snažte se toto tempo udržet celý běh. Máte-li nižší tep, zkuste trochu přidat, máte-li ho naopak vyšší (nemyslím teď o pár bodíků, ale třeba o 20 atp.), zpomalte a nikam se nežeňte, není to třeba. 

Jak vidíte, není na tom nic těžkého, jde jen o to začít hezky pomalu, s rozumem, nikam se nehnat a každý další trénink trochu zintenzivnit celé své snažení, až se dostanete do fáze, kdy poběžíte půl hodinky a budete se cítit skvěle. Pak se dostaví výsledky. Pak si řeknete, že běhání není nepřítel, běhání je váš koníček. Běhání vás baví!