Reklamy nás bombardují slevami na šampaňské a pralinky, ve výlohách se hemží všemožné i nemožné vycpané zvířectvo ověšené nápisy “I LOVE YOU.“ Už ani nevím, jestli jde opravdu o svátek zamilovaných. Jestli by se 14. únor neměl jmenovat spíš „Den za padlé plyšáky“ nebo třeba „Den chlapů zoufale shánící na poslední chvíli pugéty “ nebo co já vím.

Nechci hanit tento svátek, nechci odrazovat jeho příznivce a určitě neodsuzuji nikoho, kdo má Valentýna rád a rád ho oslavuje. Já jen že osobně takové vyznání lásky na povel prostě neuznávám. Nekritizuji, jen moralizuji :-) 

Lesk svatého Valentýna

Když pominu veškerou mediální masáž a snahu prodejců udat co nejvíce růžových dárkových krabiček, taštiček a košíčků, dostávám se k samotnému nápadu. Jeden den v roce vyhradit k tomu, abychom milovanému člověku vyznali lásku a svou zamilovanost spolu také náležitě ocenili? Osobně mi to přijde trochu ujetý, ale ujalo se to.

Ostatně ony ty interní záležitosti a náležitosti tohoto dnu jsou vcelku roztomilé. Ženy vklouznou do saténového prádélka, hezky se nalíčí a nastrojí. Muž se přižene z práce s květinou v ruce a třeba nějakým blyštivým kamínkem v kapse. A potom spolu vyrazí do své oblíbené restaurace na dobré jídlo a sklenku vína, večer si vlezou do pěny a celý večer zapijí bublinkami. Je to hezké, milé, vkusné, ne že ne. Ale trošičku předvídatelné, nemyslíte?

Tento den přestal být zvláštním ve chvíli, kdy se z něj stala každoroční rutinní záležitost, kterou se snažíme odbýt okázalostmi, které už protějšek nemůžou překvapit. Nebuďme líní, zapojme fantazii, vložme do nápadů srdce a rozzařme milovanému člověku oči něčím novým, neznámým, něčím opravdu z lásky. Když už se tento den rozhodneme udělat výjimečným, ať opravdu výjimečný je. 

Nápady?

Přemýšlíte, jak udělat valentýnský večer zvláštním, jiným než obvykle? Já teda nevím, jak jste na tom s manžely a příteli vy, ale chlapi, co znám já, si na velkou romantiku moc nepotrpí. Šermování před obličejem s kyticí růží je podle většiny chlapů nejvyšší stupeň v důkazech lásky. Zkuste tedy vzít iniciativu do rukou vy. A zkuste to jinak.

Když se rozhodnete trávit večer doma, místo večerních šatů si oblečte jen jeho trenýrky a tričko. Bez podprsenky. Mnohým chlapů totiž přijde mnohem víc sexy právě takovýto „obleček“ spíš než jakýkoli jiný šat. K večeři zkuste uvařit něco úplně nového, specialitu, kterou milý ještě nikdy neochutnal, a vybírejte třeba z receptů thajské kuchyně. Trocha chilli totiž působí jako afrodiziakum.

Místo kupovaných dárků třeba vlastnoručně vyrobte přáníčko nebo zkuste milému napsat pár lechtivých veršů. Nakonec, nemá smysl si lámat hlavu s tím, čím muže obdarovat. Chlapi se stejně nejvíce těší na to, co bude úplně nakonec. V tomto směru se fantazii meze nekladou, tady můžete plně ukázat svou tvořivost, hravost, nápaditost a samozřejmě i smysl pro romantiku. 

Vyznávejte lásku každý den

Vyznat lásku můžeme stovkami různých způsobů. A nejen lásku. Ale i náklonnost, sympatie, city. A nemusíme zrovna utratit majlant za drahé šperky a zájezdy a vymýšlet další a další překvápka. Vždyť k tomu, abychom dali najevo lásku, stačí tak málo. Někdy nás přesvědčí luční kvítí, jindy třeba esemeska. Někdy stačí vřelý úsměv, hřejivý pohled, něžný dotyk, slova uznání, pokývání ve znamení pochopení a porozumění, uchopení za ruku na důkaz podpory, mrknutí jako gesto důvěry, otevřená náruč připravená utěšit a hlavně sladký polibek na znamení opravdové vášně.

A nakonec, přeci jen asi bude něco na staré dobré pravdě, že láska prochází žaludkem. Přesvědčuji se o tom dnes a denně a konečným důkazem mi byl i můj brácha. „Adri, Kristýnka mě asi miluje.“ „A jak jsi to poznal?“ „No, vždycky v pondělí, když čekáme na autobus, mi koupí párek v rohlíku a nechce za to peníze.“ Ještě pořád si lámete hlavu se svým vyznáním lásky?

Autor: Adriana Martinovičová