Maria však byla také skvělou manželkou a matkou, první fyzikářkou s doktorátem na světě a také žena, která svému okolí dokazovala, že exaktní věda není jen mužskou záležitostí.

Vědecké znalosti získala od otce

Marie Curie-Sklodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě, byla nejmladší z pěti sourozenců. Maminka pracovala jako učitelka hudby a otec byl profesorem matematiky a fyziky na gymnáziu. Když bylo malé Marii deset let, zemřela její matka na tuberkulózu. V době, kdy byla Marie školačkou, neměla děvčata možnost studovat na žádné z polských univerzit. Marie se však od svého otce „nakazila“ zaujetím pro přírodní vědy a toužila po vzdělání. Základní vzdělání získala Sklodowská na varšavských školách. Vědecké znalosti získala především od svého otce. Později se však přestěhovala do Krakova, zde pracovala jako vychovatelka. Vydělanými penězi se snažila podporovat svou sestru, která v té době studovala medicínu na pařížské Sorbonně.

Zlom v životě Marie přišel v roce 1891. V tomto roce složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Na živobytí si Marie vydělávala doučováním. O dva roky později získala svůj první licenciát a začala pracovat jako laborantka. Ve studiu však pokračovala a druhý licenciát, z matematiky, získala v roce 1894. Ve stejném roce také poznala svého budoucího manžela Pierra Curie, který se v té době pokoušel o získání doktorátu.

První gram radia z Jáchymova

Po svatbě se Marie začala zabývat dělením uranové rudy, pokoušela se najít sloučeninu, která způsobovala vysokou radioaktivitu. Výzkumy, na kterých pracovala společně s manželem, vedly v objevení dvou nových prvků: polonia a radia a také záření alfa a beta. První gram radia, který byl izolován, pocházel z Jáchymova. Titul doktora fyziky na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1903 získala Marie jako první žena v historii nejen doktorát, ale také Nobelovu cenu za fyziku (zkoumání radiačních jevů). Druhou Nobelovu cenu za chemii, právě za objev radia a polonia získala až o osm let později. Obě Nobelovy ceny umožnily Marii přemluvit francouzskou vládu k založení Ústavu pro radium, kde se stala ředitelkou.

Úspěch vystřídala tragédie

Manželství Pierra a Marie bylo harmonické a šťastné. Pierre byl vědec tělem i duší, roztržitý a chaotický. Marie však dokázala i přes své pracovní vytížení vychovávat dvě dcery, Irène a Evu, a udržovat chod rodiny. Pierre byl na svou ženu náležitě hrdý. Prohlašoval, že bez Marie by nebyl ničím. 19. dubna 1906 však Marii zasáhla největší životní rána. Její manžel byl při neopatrném přecházení ulice sražen koňským spřežením. Na místě zemřel. Jen díky své sestře, svým dcerám a své práci dokázala Marie žít dál. Začala se opět plně věnovat výzkumu radioaktivních látek, který měl však neblahý účinek na její zdravý. Její ledviny přestávaly postupně fungovat, trpěla šedým zákalem a špatnou krvetvorbou. Nic z toho ji však nedokázalo odradit od práce. Naopak! Ponořila se do ní víc než kdy jindy. V době první světové války dokonce jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří a pomáhala zachraňovat lidské životy.

Marie Curie-Sklodowská získala kromě dvou Nobelových cen i řadu jiných ocenění. Byla členkou různých světových akademií a vědeckých společností. Za přínos v oblasti vědy dostala 16 medailí a 10 cen. Nejvíce si však považovala jmenování profesorkou na Sorbonně. Dlouhodobá práce s radioaktivními látkami si však vybrala svou daň. Marie 4. července 1934 ve věku 67 let podlehla zhoubné leukémii. Bohužel se nedožila ani úspěchu své dcery Irène, která společně se svým manželem Frédericem Joliotem dostala v roce 1935 Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.

Věda není jen mužskou záležitostí

Tato slavná a významná žena dokázala svému okolí, že pílí a vytrvalostí lze dosáhnout velkých věcí a především to, že exaktní věda není jen mužskou záležitostí. Ostatky Marie Curie-Sklodowské jsou uloženy v pařížském Pantheonu a chemický prvek č. 96 byl pojmenován na její počest curium.

„Ničeho se v životě nemusíme bát - jen to pochopit!“ (Marie Curie-Sklodowská)

Autor: Lucie Marková