Sója byla vůbec poprvé vyšlechtěna v Číně před než jak třemi tisíci lety a je to jedna z nejstarších kulturních plodin. Dnes sóju konzumujeme v různých formách - v podobě kostek a plátků, jako sójové mléko, jako tofu nebo jako nepříliš známé tempeh (javánský potravinový produkt).

Uvařená sója sama o sobě nemá žádnou chuť. Možná se vám v minulosti stalo, že vám někdo naservíroval špatně dochucené, nedobré granule, při jejichž konzumaci jste musely sehrát divadlo, aby hostitelé nepoznali, jak moc vaše chuťové buňky trpí. Pokud k tomuhle skutečně došlo, měla by od vás sója dostat ještě jednu šanci. Ona totiž za kuchařovo amatérství nemůže. 

Sójové kostky třikrát jinak 

Na začátku je postup vždy stejný - kostky vaříme zhruba patnáct minut přesně podle návodu na zadní straně sáčku. V momentě, kdy před sebou máme doměkka uvařené kostky, začíná teprve to pravé kulinářství. Pro inspiraci nabízíme tři skvělé recepty. 

1. Pikantní sójové kostky

Na pánvi zpěníme cibulku, přidáme uvařenou sóju (250 g) a opečeme ji dozlatova. Poté ji zakápneme rajčatovým protlakem (lžíce), okořeníme špetkou pepře a tymiánu, přidáme česnek a krátce dusíme. Následně přidáme kousky rajčat a papriky a rozpůlené olivy. Na vedlejší plotýnce mezitím ve 200 ml vody rozmícháme sójovou omáčku (4 lžíce), olej, lžičku cukru a škrobové moučky a přilijeme víno (100 ml červeného). Takto připravenou směs smícháme se sójou v pánvi a krátce prohřejeme. Příprava pokrmu trvá zhruba hodinu. Jako přílohu můžeme podávat brambory nebo čerstvý chléb. 

2. Sójové krokety s jogurtovou omáčkou

Ještě teplé sójové kostky promácháme se dvěma stroužky utřeného česneku. Poté kostky obalíme v klasickém trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) a usmažíme dozlatova. Jogurtovou omáčku připravíme smícháním 100 g bílého jogurtu (smetany) se 100 g majolky, přidáme menší nakrájený pórek, dvě lžíce kečupu, špetku pepře a soli. Podáváme dle chuti s bramborami, s bramborovou kaší nebo s pečivem.

3. Guláš se sójovým masem

Sójové kostky spaříme dle návodu (do vody můžeme přidat kostku masoxu, případně jiné vhodné ochucovadlo). V hrnci zpěníme cibulku, přidáme na kostičky nakrájený točený salám (150 g), který opečeme dozlatova, a posypeme ho mletou paprikou. K takto připravené směsi přidáme sójové kostky i s tekutinou, ve které bobtnaly, přivedeme směs do varu a necháme vařit v Papinově hrnci spolu s nakrájenými bramborami (4 ks) přibližně 30 minut. Je nutné kontrolovat, aby byl v hrnci pořád dostatek vody, protože sója ještě nabobtná. Poté guláš dochutíme majoránkou, případně dalším kořením dle libosti. Guláš není třeba zahušťovat. Můžeme podávat s pečivem nebo bez přílohy. Příprava trvá zhruba 75 minut.

Proč je dobré jíst sóju? 

Sója obsahuje velké množství vitamínů a minerálů (Ca, K, Mg, Fe, lecitin, vlákninu...) a kvalitní tuky. Jen pro představu: obsah minerálů je 7x vyšší než u mléka a 2x vyšší než u běžných luštěnin. Škála pozitivních účinků na lidský organismus je opravdu velmi pestrá. Sóju je vhodné jíst při revmatických onemocněních, při osteoporóze, jako prevenci proti různým srdečním chorobám i proti kazivosti zubů, při překyselení, při pálení žáhy, ekzémech, vyrážkách... Vysoký obsah vitaminů B, lecitinu, vápníku a hořčíku má navíc příznivý vliv na nervovou soustavu. Do svého jídelníčku ji bez obav mohou zařadit i lidé trpící cukrovkou, protože sója nepoškozuje slinivku břišní. 

Sójové boby a výrobky z nich (maso, mléko, tofu, olej) mají velmi kvalitní tuky. Mastné kyseliny chrání srdeční a mozkové cévy, snižují tedy riziko infarktu či mozkové mrtvice. Sója neobsahuje žádný cholesterol (na rozdíl od masa a vajec) a pomáhá snižovat vysoký krevní tlak na normální hodnoty. Sója je také osvědčený rozbíječ žlučových kamenů a celkem obstojný bodyguard před rakovinou. Je totiž prokázáno, že hlavní příčinou vzniku rakoviny prsu, dělohy, prostaty a střev jsou živočišné tuky a bílkoviny, tedy ty, které se k nám dostávají ve vejcích, masu a mléce.

Co byste měly také vědět 

Svět není černobílý, proto ani sóju nemůžeme vykreslit jen v samých superlativech. Následující fakta proto berte jako určité vodítko, které by vám mělo pomoci udělat si komplexní obrázek o tom, co je sója vlastně zač. 

Sóju bychom měly konzumovat s mírou (obsahuje velké množství bílkovin), v ideálním případě tak 2x týdně. Riziková skupina (těhotné ženy, kojenci a páry, které se snaží o početí) by ji do svého jídelníčku neměla zařazovat vůbec. Sója totiž obsahuje genistein, látku podobnou ženskému pohlavnímu hormonu, který má sice protirakovinné účinky, nicméně snižuje kvalitu mužského spermatu, což může mít vliv na plodnost. Sójové mléko účinkuje u kojenců stejně, jako by denně dostávali pět antikoncepčních pilulek. Ohrožuje to jednak dětskou štítnou žlázu, jednak celý nervový systém kojence. U dospělých se setkáváme s jiným možným rizikem - zejména u Evropanů se často vyskytuje alergie na sóju. Pokud jste sóju ještě nikdy neměly, určitě buďte během první konzumace obezřetné!

  Autor: Monika Petrlová