Pusťte děti do kuchyně

Pusťte děti do kuchyně

Vaření si vyžaduje obecenstvo, a pokud možno nadšené. Kde hledat? Dobrou cestou je probudit plamínek kulinární vášně už u dětí. Chuť do vaření jim rozhodně nechybí a při kuchtění nepostrádají fantazii.

Chybí jim však něco docela jiného – průvodce, který by byl po ruce. Využijte tedy dětské fantazie a nechte je tvořit. Děti totiž chtějí dělat všechno opravdově, nestačí jim „hrát si na vaření”.

Co když vaříte s budoucím šéfkuchařem?

Už i nejmenší děti v kuchyni rády cokoli míchají a cítí se u toho nadmíru důležitě. Nechte je míchat těsto, které si samozřejmě dotvoříte podle svého. Vykrajovátka provětrejte i během roku. Vaši malí pomocníčci mohou vykrajovat z vyváleného těsta různé jednoduché tvary i patvary… Můžete spolu třeba přichystat zeleninový nebo těstovinový salát. Malý kuchtík natrhá listy salátu nebo promění zeleninu v kostičky, přichystané suroviny pěkně promíchá se zálivkou a je hotovo.

Ve víru oslav

Starší ratolesti se zase rády předvedou při přípravě narozeninové párty. Nechte je připravit různotvaré jednohubky, veselé figurky, dozdobit narozeninový dort, namíchat koktejly a zmrzlinové poháry, připravit výzdobu, krásně prostřít… Tady se jejich dětská fantazie skutečně vydovádí. Kamarádům se pak mohou pochlubit svými kulinářskými i aranžérskými schopnostmi.

Maminka mě naučila…

Jednohubky desetkrát jinak

Z krajíců tmavého celozrnného chleba vykrajovátky vytvoříme jakékoli zajímavé tvary, které opatrně potřeme ochuceným pomazánkovým máslem. Podle fantazie na ně naaranžujeme šunku, na hrubším struhadle nastrouhaný sýr a dokrášlíme různými kousky zeleniny nebo ovoce.

Sněhuláci na mlsání

Opravdu jednoduchý recept, který při výrobě pobaví nejen děti, ale i dospělé. Slané sněhuláky tvarujeme z lučiny a na zdobení – nos, oči, knoflíky – si připravíme různé tvary z mrkvičky a oliv. Sladké sněhuláčky si připravíme z tvarohu, který dosladíme podle vlastní chuti a dozdobíme jej lentilkami nebo sušeným ovocem. Sněhuláky servírujeme buď na slaných, nebo na sladkých sušenkách.

A co vy?

Pouštíte své děti do kuchyně? Co dobrého umí vaše děti uvařit? Máte nějaký recept na společné vaření s dětmi?

Autor: Jarmila Tománková

Jméno: Heslo:
Hodnocení
0 1 2 3 4

Diskuse:

1–7 z 7
autor:janny 3. 3. 2010 13:01 | link
nadpis:Tak s tímhle článkem napros...odpovědět
Tak s tímhle článkem naprosto souhlasím.I děti by měly mít v kuchyni svůj prostor.Mé dcery,když byly malé,mi rády pomáhaly v kuchyni s čímkoli.Bavilo je patlat se s těstem nebo něco míchat,a rády se dívaly,jak v troubě těsto hezky "přibývá".Starší dceři je už 18 let,ale zůstalo jí to dodnes.Když nejsem doma,můžu se na ni v tomhle směru spolehnout.Vím,že když přijdu z práce,je navařeno a nádobí uklizeno.Od 14 let pekla sama různé druhy cukroví,buchty,zkoušela klidně i nové recepty...a nemohu říct,že by se jí někdy něco vysloveně nepovedlo.Zkrátka ji to bavilo,tak proč jí to zakazovat...
autor:Lenka 3. 3. 2010 13:48 | link
nadpis:Já taky souhlasím, dcera se ...odpovědět
Já taky souhlasím, dcera se mnou odmalička pekla vánoční cukroví, postupně různé buchty a pak i vařila. Od doby, co nastoupila na střední školu, jsem ji někdy nechávala vařit o víkendech, a dnes je lepší kuchařka než já :-)). Vnučce jsou 2 a půl a už taky peče cukroví :-)
autor:MarťaSl 3. 3. 2010 14:28 | link
nadpis:Krásný článek. Při jeho odpovědět
Krásný článek. Při jeho čtení jsem si představovala naši kuchyň, jak Filda pomáhá úplně se vším. Např. dnes ráno jsme se chystali k zubaři a babička mu řekla, že jde dělat polévku z krůty a my ho nemohli dostat do auta, že jde s babičkou vařit. Včera jí pomáhal patlat karbanátky a moc se mu to líbilo. Já měla i špatnou zkušenost (jak se mi spálil), ale ruka už je dobrá a z vařiče strach stále nemá. Proto jsme psali Ježíškovi o kuchyňku pro něj. Teď se mi zase stává, že jdu, otevřu šuplík a v něm mi chybí potřebné věci jako - palička na maso, kleště na obracení masa, kráječ na knedlíky, kráječ na vajíčka aj.. tak si musím svoje věci zase odnášet. Vaření v kuchyňce ho ale dostalo až poté, co jsem mu tak dala pěnovou modelínu (když jsem mu tam nasypala těstoviny, tak to nebylo ono). Většina lidí, co k nám přijdou se diví co to je, ale za chvíli už taky modelují - knedlík, párek, brambory.... Musí se zkoušet a když se něco najde, tak se dítě opravdu zabaví.
autor:Aspiska 3. 3. 2010 17:27 | link
nadpis:Jako malá jsem od Ježíška ...odpovědět
Jako malá jsem od Ježíška dostala mini kuchyňský náčiní a vždycky jsem dělala to, co mamka-jen v malým kastrolu a s malou vařečkou a tak.
Jednou jsem dělala i bramborovou kaši-měla jsem totiž i malý šťouchadlo. Bylo to fajn. A aspoň jsem se nikdy nebála něco zkoušet.
autor:Adriana (redaktorka) 3. 3. 2010 17:43 | link
nadpis:Já jsem mamce také vždycky ...odpovědět
Já jsem mamce také vždycky pomáhala s vařením i pečením. Ale někde se stala chyba! Předloni na Vánoce mamka onemocněla a tak jsem pekla cukroví sama. Brácha se mi směje ještě teď, když si vzpomene na moje "vanilkový placičky!" :) Takže doma už se moc neangažuju a u přítele jsem vždycky ráda, když vaří on, je strašně šikovnej. A možná je to tak trochu i jeho pud sebezáchovy, protože když jsem u něj posledně dělala puding, tak jsme pak museli vyhodit hrnec:)
autor:Evikh 3. 3. 2010 17:50 | link
nadpis:Já jsem se jako dítě do kuc...odpovědět
Já jsem se jako dítě do kuchyně nikdy moc nehrnula a mamka mne nenutila. Stejně tak malý do kuchyně moc "neleze". Vařit jsem se, troufám se říci, naučila sama a i když nejsem žádná Magdalena Dobromila Rettigová, zatím se žádná velká tragedie nekonala. Přítel vaří nejradši různé variace z kuřecích prsou a kaťák, ale já se raději zdržuji někde mimo, protože nesnesu, že má linku plnou všelijakých ingrediencí, které už nepotřebuje, všechno je opatlané, to si asi dokážete představit, a on se jde nejdřív najíst a až pak to má v úmyslu uklidit, jenže to už zasahuju já a než se pustím do jídla, tak poklidím, co jde :o))
autor:MarťaSl 3. 3. 2010 18:59 | link
nadpis:Já manžela pouštím do kuch...odpovědět
Já manžela pouštím do kuchyně minimálně, protože aby kapal omastek ze stropu, to by mě asi vezli do Bohnic. Nemám ráda špinavou linku. Tohle je takový můj problém že pořád leštím, kouknu na kuchyňskou desku a když vidím flíček, tak hned leštím. Ondra si při tom klepe na čelo. Zrovna před chvílí jsme s Fildou krájeli houby a chystáme se strouhat mrkev. Můj malý pomocník mi už připravil i robota.
1–7 z 7
 
  • Pokud chcete odpovědět na něčí příspěvek, použijte odkaz „odpovědět“ u příslušného příspěvku.

* Položky označené hvězdičkou jsou povinné

Diskutované články

On-line setkání: Ptejte se gynekologa

On-line setkání: Ptejte se gynekologa

V tomto on-line setkání máte možnost ptát se gynekologa MUDr. Tomáše Vychodila, který vám zodpoví vaše dotazy týkající se ženského těla a jeho obtíží.

AKTUALIZOVÁNO průběžně! Pan doktor odpovídá zhruba 2krát týdně.

Když je žena pěkná

Když je žena pěkná

…tak na nějakém tom kilu navíc podle mě nezáleží. Když je žena pěkná, tak je prostě pěkná a je úplně jedno, jestli váží 50 nebo 70 kg. Tím spíš, je-li po porodu. Doufám, že mi, vážené dámy, opět dovolíte, když se trochu zapojím do vaší zajímavé diskuse.

Kudrnaté, rovné nebo rozcuchané? Zvolte účes, který vám sedí

Kudrnaté, rovné nebo rozcuchané? Zvolte účes, který vám sedí

Pokud šaty dělají člověka, pak vlasy dělají obličej. Dokreslují ho, hrají si s ním pomocí střihu a barev. Společně s krásně upravenými vlasy, hezkým oblečením a střízlivým make-upem vytvoříte jednotu, které se říká krása.

Aktuálně z blogů

H.E.A.T. aneb mé zápasení s pásem

2. 4. 2012 19:41

Akce Zatočte s kily!

14. 3. 2012 22:02

Novinky z mého světa

4. 3. 2012 15:22

Pohovor „naslepo“

23. 2. 2012 15:12

Rozhýb sa na ráno, ty lenivka! :D

22. 1. 2012 12:38

Diskuzní fórum