Že se muž, mladší a podřízený představují první a žena, starší a nadřízený podávají ruku jako první, je známá a běžně praktikovaná záležitost. Problém však může nastat, setkají-li se dva páry, tedy čtyři lidé. V představování pak postupujeme tak, že první se představí muž z méně významného páru a představí i svoji ženu. Ruku však jako první podává žena z významnějšího páru, poté její partner. U představování třetí osobou je nutné vždy pronést krátké představení dotyčných osob, aby věděly, s kým mají tu čest.

 

Po vzájemném představení je vhodné prohodit pár slov, klidně jen konverzačních témat. Dá-li vám při představování dotyčný do ruky vizitku, je slušné mu opětovně dát svoji a tu jeho si krátce prohlédnout. Nemáte-li zrovna u sebe vizitky (ale měli byste), sdělte to partnerovi s omluvou.

 

  

Zdraví vždy jako první společensky méně významný, tedy muž ženu, podřízený nadřízeného, mladší staršího. Dbejme na to, jak s dotyčným hovoříme. Pozor na familiární oslovení, společensky méně významný si nemůže dovolit oslovit partnera křestním jménem, dokud to on neudělá jako první. Ta samá pravidla platí u nabízení tykání. Při oslovování má přednost funkce před titulem, oslovujeme proto raději „pane řediteli“ než „pane inženýre“ apod.

Základem je znát pojmy, které se mohou objevit na pozvánkách: dress code – pokyn, jak se máte na danou akci obléknout, formal dress – společenská příležitost, formální oblečení, business dress – oblečení pro denní nošení do práce, casual dress – neformální oblečení, běžné, pro volný čas.

 

Je nezbytné, abychom se oblékli přesně tak, jak hostitel vyžaduje. Být „overdressed“, tedy oblečený přehnaně formálně, slavnostně, lépe než ostatní, je stejně trapné jako být „underdressed“, tedy nedostatečně formálně.

 

Základem šatníku muže je oblek. Dnes stačí kalhoty, sako, košile a kravata. Nutnost vesty již odpadla. Klasickými barvami vhodnými pro formálnější příležitosti jsou černá, všechny odstíny šedé a tmavomodrá. Jiné barvy obleků nepatří do kategorie společenských, světlý oblek si vezmeme jedině přes den, nikoli na večerní společenskou akci!

 

Totéž platí o vzorku- přes den jsou možné proužky a jiné vzory, večer volíme spíše nenápadný vzor. Vzorky a barvy obleku, košile a kravaty se musí doplňovat! Sako musí být zapnuté, stojíme-li a hovoříme před publikem, představujeme se apod., tedy kdykoli, kdy je na nás upřena pozornost, jinak může být rozepnuté. Sako si muž ve společnosti nesvléká, ani při tanci na plese! U méně formálních příležitostí si muž sundavá sako jen se svolením ženy u stolu. Boty na formální akce jedině černé, ponožky musí ladit s botami.

 

Ženy jsou ve znalosti etikety oblékání většinou informovanější, proto jen stručně pro shrnutí pár základních pravidel. Dámský šatník musí obsahovat kostým. Sukně by měla sahat po kolena, nutné jsou podpatky a punčochy. Při formálnějších příležitostech nikdy holé nohy. Špička boty by měla být uzavřená. K formálnímu dress code nepatří ani příliš velký výstřih, často ani odhalená ramena.

 

Základní pravidlo zní, že žena přizpůsobuje své oblečení muži, přece jen ženy mají větší škálu možností...

 

Připravila Petra Vychodilová