Ahoj holky! Jmenuju se Linda, jsem dlouhovlasá modrooká blondýna, je mi 24 let a pracuju v reklamní agentuře. Dneska si s dovolením vyleju srdce na téma, jestli mají hezké holky na světě výhodu. Co myslíte vy?

 

Odmala mi všichni říkali, jaká jsem krásná holčička. Měla jsem velké modré oči a kudrnaté blonďaté vlásky. Vlastně pořád mám velké modré oči, jen ty vlasy si občas žehličkou narovnávám. Znáte to – holky s rovnými vlasy chtějí kudrnaté, my vlnité chceme zase rovné... Zkrátka, asi jsem pěkná žena, když mi to tvrdí okolí. Jenže k čemu mi to je? Krása vážně není všechno. Možná to vyzní jako rouhání, ale už mi to pochlebování někdy vážně leze na nervy!

 

„Nemyslete si, slečinko, že když máte pěknej ksichtík, tak vám to prominu,“ slýchávala jsem ve škole. „No jo, je pěkná, tak si myslí, že může všechno!“ A dneska v práci? Není to o moc lepší. Každý hodnotí jen můj vzhled, a ne to, co mám v hlavě. „Vy jste ale krásná,“ říkají mi lidé, a já bych raději slyšela: „Vy jste ale chytrá!“

 

Nepopírám, že být hezká je příjemné. Jistě že to má své výhody, lidé se na vás usmívají, chlapi vám lichotí, v baru objednávají panáky, na chodbě otevírají dveře. Myslím si, že muži jsou ke krásným ženám galantnější. Ale na druhou stranu – nikoho nezajímá, jaká jste. Jste prostě hezká a to jediné je zajímá. Chlapi si vás představují spíš jako svoji milenku, než partnerku do života. Z toho vyplývá, že vás všichni podezírají, že máte v posteli spoustu chlapů. Jste pěkná blondýna? Tak to budete pravděpodobně „děvka“, jako by si lidé o vás říkali.

 

Když vás někdo pochválí, že vám to sluší, je to fajn, ale když se za vámi na ulici otočí každý ukrajinský dělník a dělá tolik povyku, že je vám hanba, už to moc příjemné není. A takových nepříjemných situací je bezpočet.

 

Musíte si teď o mně myslet, že jsem blbá, když jsem pěkná a ještě si na to stěžuju, ale já tím chci jen říct, že těm všem krasavicím s dlouhýma nohama nemusíte (nemusíme) závidět. Mají sice přízeň chlapů, jsou většinou ve společnosti středem zájmu, ale nebývají v životě šťastné…

 

O tom, že jsem bez chlapa a nemůžu žádného najít, vám povím zase příště. Už teď je vám ale jasné, že i v tomto případě je na vině můj vzhled. Chlapi se mě asi bojí, nebo mě chtějí jen do postele. Jak jinak.

 

Co si o tom myslíte vy? Máte podobnou zkušenost?

Pěkné jarní dny přeje vaše Linda