Kdy to všechno vypuklo?

Lidé s alergiemi na pyl začínají mít problémy již na konci zimy. Je to neuvěřitelné, ale trápení jim přidělávají například kvetoucí kočičky, dále pampelišky, trávy, obilí i celá řada plevelů. Pyly stromů, jako jsou habr, líska, olše, vrba, bříza, a bylin se také často vyskytují ve velkém množství ve vzduchu mnohdy až do konce září. Ani tehdy ale alergici nemají klid. Na konci léta totiž začínají kvést ambrozie nebo pelyněk.

Průběh alergické reakce není pro člověka zrovna příjemný. Celý den se neobejdou bez kapesníku, protože trápí vodnatou rýmou, uslzenýma očima, zánětem spojivek, průduškovým astma či atopickým ekzémem. Další nepříjemností je ucpaný noc. Časté kýchání obtěžuje život nejen alergikům, ale také ostatním lidem. Ti je pak podezírají z toho, že onemocněli chřipkou. Každý, kdo trpí nějakou alergií, ví, že musí mít stále při sobě léky, které zabrání projevům alergické rýmy či podráždění očí. 

Co je alergie

Alergie vzniká tehdy, když se organismus opakovaně setkává s látkou, která alergii vyvolává, tzv. s alergenem. Důležitou roli zde hraje také dědičnost. Stačí, pokud se u jednoho z rodičů alergie objevila, pak ji potomek do života snadno získá. Na druhou stranu, toto onemocnění může potkat každého člověka a nezáleží na jeho stáří. Kromě alergenů se na rozvoji alergie podílejí také infekce, chemické škodliviny atd. 

Jak odoláváme alergii

Z výzkumů, které čas od času probíhají v České republice, je patrné, že jsme vůči různým alergenům čím dál měně odolní. Důvod je prostý. Často se totiž zavíráme uvnitř svých domovů a netrávíme tak volný čas na čerstvém vzduchu v přírodě. Tím ale alergii neunikneme. Najde si nás i za zavřenými dveřmi. Poslední dobou se proto vyskytují alergie na roztoče či plísně a další potvůrky. Jako by příčin onemocnění nebylo už dost. K tomu všemu se ještě přidají škodliviny z ovzduší, které dráždí naše dýchací cesty.

Navíc mohou být lidé přecitlivělí i na některé potraviny. Známá je například alergie na mléko, vajíčka či buráky. Výjimkou už dnes není ani negativní reakce na exotické koření, ovoce, ořechy, třešně, sóju, sýry, mák a překvapivě i na brambory. Alergii ovlivňuje také stres, protože jeho působením jsme více vnímaví na rýmu, astma či různé druhy ekzémů. 

Jak se bránit

Ten, kdo už má nějaké zkušenosti s alergií, dobře ví, že musí začít pravidelně užívat kapky či tablety, tzv. antihistaminika, nejméně dva týdny před tím, než naplno vypukne pylová sezóna. I když alergici nejsou chráněni žádnými bariérami proti příletu pylového zrnka, přesto pro ně existuje jedna varianta. Ovšem, trochu jim to může komplikovat život. Stromy jako habr, líska, olše či vrba, pro jejichž kvetení je v teď pravé období, rostou především na volném prostranství, stejně jako trávy a obiloviny. Alergikům můžeme proto doporučit, aby vyhledávali místa v lese nebo třeba u potoka. Díky velké vlhkosti vzduchu a se v těchto lokalitách vyskytuje mnohem méně pylu. 

Co je senná rýma

V minulosti se senou rýmou označovala pylová alergie. Význam spojení senná rýma je ale zavádějící. Lidé se sennou rýmou jsou alergičtí na pylová zrna, a ne na seno. Navíc tato porucha probíhá celým organismem, nejen v nose a očích. Reakce nastává pouze tehdy, když se citlivý člověk setká s alergenem pylu. Největší pohromu pak pylová zrna způsobí na sliznici dýchacích cest a na spojivce očí, kam lehce proniknou. 

Jak může člověk reagovat

Člověk se může cítit unavený, ospalý, může trpět bolestmi hlavy nebo zvýšenou teplotou. Dráždění sliznice průdušek může mít za následek až příznaky astmatu. U některého alergika se může objevit svědění na kůži, kopřivka nebo otoky a celkové zhoršení ekzému.

Pylové alergie se do našeho života dostanou velmi nenápadně. Vůbec bychom si při určitých potížích nepředstavili, že by mohlo jít o alergii. Příznaky totiž mohou skvěle zmást i zkušeného lékaře. Nejdříve to vypadá, že člověk onemocněl zánětem dutin, který se ale stále vrací. Lékař tento projev posoudí jako infekci a nasadí antibiotika, což nepřinese žádný pozitivní výsledek. Pokud se podaří alergen odstranit, zánět bleskurychle zmizí. 

Bez léků ani krok

Jak už jsem naznačovala na začátku, každý alergik by v pylovém období měl u sebe neustále nosit léky, ať už má příznaky či ne. Jen takovým způsobem může zabránit rozšíření dlouhodobého zánětu na sliznicích a předejít i nepříjemným komplikacím.Alergický člověk musí projít vyšetřením u alergologa, který určí, jaké léky a jak často je bude užívat. 

Pozor na syrovou zeleninu i ovoce

Myslíte si, že zelenina a ovoce s pylovou alergií vůbec nesouvisí? Pak jste na omylu. Tyto dvě zdánlivě nepodobné souvislosti mají k sobě velmi blízko. Alergii totiž může v některých případech doprovázet i nepříjemná reakce sliznice úst až sevření hrdla. Jedná se o tzv. orální alergický syndrom, který vznikne, jakmile člověk sní určitý druh syrového zeleniny nebo ovoce. Tato reakce je způsobena stejnými látkami, které jsou obsaženy jak v pylových zrnech, tak i v ovoci a zelenině.

Nejčastějším zdrojem těchto potíží jsou jablka, ovoce s peckami jako třešně, broskve, nektarinky či švestky. Na pozoru byste se také měli mít před ořechy, kiwi a dalším exotickým ovocem. Vadit mohou i některé potraviny racionální výživy (müsli, obilné vločky) nebo třeba koření. Bezstarostí si alergici mohou vychutnávat kompoty, kde nebezpečí pylových zrn určitě nehrozí. 

Roztoči versus mořské plody

Alergici, kteří negativně reagují na přítomnost roztočů, by se měli vyvarovat konzumaci mořských plodů, zejména krabího masa, krevet nebo ústřic. Alergické souvislosti vyvolané roztoči a mořskými plody jsou prokázány mnoha testy, které odborníci pořizovali během několika let. 

Závěrem lze říci, že alergiků nejen v České republice rychle přibývá. Určitý vliv na to má moderní životní styl, v němž málokdo z nás vyhledává častý pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu. Nejhorší ale je, že prevence vůči alergii neexistuje. Důležitý je určitě sport, zdravé jídlo a vyvarovat se stresu. To posílí nejen imunitu našeho organismu, ale odstraní i riziko případné alergií.

Autor: Lucie Janečková