Každá taková zkouška vytváří v člověku pocit tlaku, tenze. Přestože by se měl člověk více soustředit (potřebuje to přece k učení), soustředěnost a pozornost naopak klesá. Zvyšuje se unavitelnost organismus, stáváme se nepříjemnými, výbušnými. Máme pocit, že nevíme, jak dál. Propadáme depresi.

To vše je způsobeno především faktem, že náročná životní situace je nejen zkouškou jako takovou, ale zároveň s sebou přináší okolní „informace“. Neuděláme-li danou zkoušku, můžeme se cítit nesví mezi přáteli, čeká nás trest třeba v podobě vyhození ze školy, sami máme pocity viny, špatné přípravy, připadáme si hloupí. Vždyť ostatní zkoušku udělali, tak proč ne my?

Obavy z neúspěchu

Někdy se mluví o vnitřních a vnějších faktorech, které jsou s náročnou zkouškou spojeny. Každý organismus je nějak schopen vyrovnávat se se zátěží. Někdo zvládne zkoušku a ani mu to nepřijde, jiný proto nejde na vysokou školu, přestože předpoklady k učení má. Obavy před neúspěchem, zbytečné nervování se a úzkosti jsou jedním z důvodů, proč lidé nedostudují, či vůbec studovat nejdou.

Fyziologické (tělesné) důsledky takové zkoušky, tedy zátěže organismu, mohou být různé. Mezi ty nejčastější patří: nespavost, nechutenství, nebo naopak přejídání se, zhoršení trávení, zvýšený krevní tlak, bušení srdce, alergie, bolesti hlavy a zad, vředy, porucha funkce slinivky, zadýchávání se, vypadávání vlasů, zhoršení kvality nehtů atd….

Jak se můžeme alespoň částečně vyhnout důsledkům zkoušek?

Dodržujme biorytmy. Každý z nás má nastaven určitý biorytmus spánku a bdění. Jestliže se chceme v klidu učit, je třeba ho dodržet tak, jak jsme zvyklí. Nedoporučuje se proto dávat tzv. „nocovky“, kdy se člověk nepřetržitě do rána učí, tělo i mysl jsou pak tak vyčerpané, že se druhý den nemohou vůbec soustředit a zbytečně ztrácíme den k učení.

Pravidelně jezme. Je-li ve stresu psychika, zachovejme v klidu (i když jen částečném) alespoň tělo. Vyhněme se potravinám, které vyvolávají úzkost – sýry, maso, alkohol, kofein, energetické nápoje. Zařaďme raději ty potraviny, které zklidňují – pečivo, těstoviny, zelenina a ovoce. (Pozor, čokoláda spíše zúzkostňuje!)

Udělejme si harmonogram. Budeme-li vědět, odkdy dokdy se budeme učit, pak budeme mít nárok i na čas, kdy se učit nemusíme. Zajistíme si tím tak alespoň trochu odpočinku a úlevy. Nedoporučuje se tedy učit se „až se to naučím, pak jdu spát“. Výhodnější je učit se v kratších intervalech, po hodině či hodině a půl kombinované s dvacetiminutovou přestávkou, kdy neděláme vůbec nic.

Využijme vhodně svého tělesného potenciálu. Studie naše i světové dokazují, že množství látky, které se naučíme, je vyšší, když těsně po učení jdeme spát. Tvrdí se, že se dané informace nepřekryjí dalšími informacemi a mohou tedy zůstat v paměti. Opakujme si látku po krátkých úsecích často. Většinu toho, co zapomeneme, zapomeneme do prvních dvaceti čtyř hodin. Jestliže to ale v průběhu těchto hodin zopakujeme, pak zapomeneme daleko méně.

Relaxujme. Udělejme si každý den učení čas jen sami pro sebe, pro svůj odpočinek. Vyhněme se relaxaci pomocí alkoholu či diskotéky. Výhodnější na toto období je sport a odpočinek s relaxační hudbou.

Autor: psycholožka PhDr. Kateřina Stibalová