GARNIER – prokrásnétělo.cz

Hlíva ústřičná je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých. Její druhové jméno jasně hovoří za vše: klobouky hlívy barvou i tvarem připomínají větší ústřice. Zbarvení je přitom závislé především na podmínkách růstu, barva klobouku může být šedomodrá, šedohnědá, ale i hnědá. Klobouky přitom rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou, v trsech a řadách.

Hlívu ústřičnou můžeme sbírat od konce léta až do zimy. Je-li zima mírná, může se tato houba objevit už na jaře. Kde ji najdeme? Zejména na kmenech listnatých stromů, ať už živých, nebo odumřelých: na buku, na vrbě, na bříze, na topolu nebo třeba na jeřabinách. Lidé si ji navykli pěstovat i uměle. Obchodníci ve velkém, zapálení pěstitelé v domácích podmínkách. Obliba této houby není ryze českou záležitostí, je rozšířená po celém světě. Může totiž růst nejen v mírném pásu, ale i v subtropických lesech. 

Jak si vypěstovat vlastní hlívu? 

V amatérských podmínkách je nejjednodušší zajistit hlívě přirozené podmínky, to znamená růst na dřevě. Nejlepší volbou je měkké dřevo (topol, vrba, bříza), na tom se hlíva rozrůstá velmi rychle. Doba pěstování hlívy na měkkém dřevě je mnohonásobně kratší než na dřevě tvrdém. Ale pozor! Dřevo určené k pěstování hlívy musí být zdravé a nenapadené jinými houbami. Ideální je dostatečně vodnaté čerstvě poražené dřevo.

Optimální jsou kmeny s průměrem 15-30cm nařezané na třiceticentimetrové špalky. Špalky se staví tři na sebe, mezi ně se vkládá vrstva podhoubí hlívy. Tato dřevěná pyramida by měla zůstat venku, na místě, kde nejsou drny a další rostliny, kde je závětří a nesvítí přímé slunce. Pyramida se zakrývá černou fólií , pokud je sucho, je potřeba kolem fólie vyříznout rýhu, do které se přilívá voda.

Dřevo se osazuje sadbou na pomezí dubna a května. V polovině listopadu se odkryje fólie a pyramida se do poloviny výšky zakope do hlíny. Rozteč špalků by měla být přibližně 50x30 cm. Čím větší je průměr dřeva, tím větší má hlíva plodnice. Plodnice se sbírají přibližně týden po objevení. Samozřejmě čím je větší teplo, tím jde vše rychleji. Nejbohatší sběr je první rok. Následující roky dřevo nevyžaduje zvláštní pozornost, stačí ho pouze na podzim před nasazením plodnic polévat vodou. V rozmezí tří let můžeme na sto kilech dřeva vypěstovat dvacet kilo hlívy. 

Hlíva na tři způsoby 

Guláš z hlívy ústřičné

Na pánvi zpěníme cibulku. Jakmile začne sklovatět, přidáme nakrájenou očištěnou hlívu a osmahneme. Přidáme sladkou papriku a vše podlijeme vodou. Do pánve přimícháme kostku zeleninového vývaru, nakrájené rajče a papriku, a dusíme doměkka. Dle potřeby zahustíme moukou a povaříme deset minut. Hotový guláš servírujeme s houskovým knedlíkem nebo s celozrnným pečivem. Více než hodinu nám vaření tohoto pokrmu určitě nezabere. 

Grilovaná hlíva se slaninou

Hlívu očistíme. Petrželku a bazalku najemno nasekáme, smícháme se solí, mletým bílým pepřem a s olejem. Kloboučky hub zhruba půl hodiny marinujeme v připravené směsi. Jemně zakápneme octem. Poté umyjeme a nakrájíme rajčata. Spolu s hlívou a slaninou je narovnáme na alobalovou mísu. Grilujeme přibližně deset minut, dokud slanina nezhnědne a nevytvoří kornoutky. Nakonec vše ozdobíme čerstvou bazalkou. S vínem a několika dobrými přáteli určitě dotvoří tu správnou podvečerní atmosféru. 

Kapr s omáčkou z hlívy ústřičné

Vykuchanou rybu opláchneme, naporcujeme, osolíme a vložíme do vymazané ohnivzdorné formy. Hlívu nakrájíme na plátky. Sloupneme cibuli, nakrájíme ji na kostičky a spolu s hlívou ji přidáme k rybě. Vše opepříme a posypeme sekanou petrželkou. Rybu zalijeme 200 ml suchého bílého vína, formu zakryjeme vymazaným pergamenovým papírem a pečeme 45 minut při teplotě 180 - 200 °C. Zatímco se ryba peče, nachystáme si omáčku. Rozšleháme smetanu, šlehačku a poloviční lžíci hladké mouky vlijeme do omáčky. Vše přivedeme k varu, osolíme a opepříme. Omáčkou přelijeme rybu, ihned podáváme. 

Proč je hlíva ústřičná zdravá? 

Pravidelná konzumace hlívy stimuluje imunitní systém, působí na metabolismus tuku a snižuje cholesterol. Navíc posiluje žíly a mírní tendence ke strnulosti končetin a šlach. Ruští vědci prý dokonce z hlívy ústřičné izolovali antibiotikum Pleurotin. Houbová vláknina napomáhá odstraňování jedovatých látek z lidského těla. Hlíva ústřičná navíc obsahuje glukan. Výzkumy vědců potvrzují jeho příznivé účinky při nemocech jater, při některých chřipkových virózách, při malárii, ale i v některých dalších případech.

Pěstitelé hub, manželé Pasekovi, léčivé účinky hlívy jen potvrzují: „Hlíva ústřičná se po staletí používá v tradiční čínské a japonské medicíně k přípravě léčivých tinktur, mastí a suchých přípravků. Působí proti zánětlivým onemocněním, zvyšuje odolnost proti virům a bakteriím, působí příznivě při léčbě hemeroidů, křečových žil, bércových vředů, popálenin, ekzémů, je prevencí proti rakovinným onemocněním, ateroskleróze a srdečním onemocněním. Preventivně také působí proti účinkům radioaktivního a UV záření.“ 

Tak dobrou a hlavně zdravou chuť! 

Autor: Monika Petrlová, zdroj: Beskyd Agro a.s., www.pasekovi.estranky.cz