Naše představy o trávení časů volna jsou velmi rozdílné. Někdo chce jet k moři, jiný bude raději chodit po horách. Sladit naše představy s představami druhých – třeba partnerů, je velmi obtížné. Jak ale sladit naše představy s realitou?
Každou novou zkušenost nejprve předchází očekávání. Očekávání jsou naše představy o tom, jak bude nějaká situace vypadat. Zčásti jsou představy tvořené předchozími vzpomínkami, zčásti naší fantazií. Nemalou roli v tomto procesu hrají média – televize či rádio. Výzkumy amerických psychologů dokazují, že třeba představa slavností večeře se u lidí v mnoha případech rovná představě, kterou viděli v televizi. Realita se ale bohužel málokdy rovná našim představám, musí zákonitě nastat situace, kdy jsme zklamaní.
Většina událostí, které prožíváme, se nejprve odehrávaní v našich představách. Jak se vyhnout tomu, aby nás nečekalo zklamání z reality? Rady by byla jednoduchá – nesledovat média, reklamy, nečíst knihy. Ale i tehdy může naše fantazie překonat skutečnost.
Psychologický pohled na naše představy vystihuje rada: „Nemějte nerealistická očekávání.“ Po měsících práce, čekání a stresu se chystáme na dovolenou. Chceme si ji užít, jak jen to půjde. Těšíme se, že si odpočineme, nabereme nové síly, poznáme nové kraje, ochutnáme jinou kuchyni či se seznámíme s novými lidmi.
Představy jsou to nádherné. Jak ale může vypadat skutečnost? Fyziologicky je naše tělo nastaveno na určitý režim – víceméně vyhovující. Prudkou změnou klimatu, stravy a pravidelného denního režimu nabouráme vytvořené stereotypy a naše tělo dostaneme do stresu. Není připravené rychle měnit svoje návyky.
Fyziologický stres doprovází i napětí, které prožíváme z toho, že naše „nerealistická očekávání“ nejsou splněna. Psychické napětí mohou tvořit nejen našim představám nevyhovující podmínky, ale i uvědomění si toho, že svou dovolenou neprožíváme tak, jak jsme si představovali. Existuje mnoho lidí, kteří doufají, že o dovolené budou odpočívat, ale nejsou toho schopni. Existují lidé, kterým vadí fakt, že dovolená rychle utíká a oni si nestačí dny volna pořádně užít.
Co lze dělat pro to, abychom dovolenou prožili v pohodě a klidu?
Před odjezdem na dovolenou se snažíme pracovat tempem, které s dovolenou nepočítá. Vyhneme se tak naprostému vyčerpání (snaha stihnout vše, ještě než odjedeme, může naše tělo dovést až k nemoci či dokonce kolapsu).
Při výběru místa dovolené bereme v úvahu všechny jeho výhody i nevýhody. Nespokojíme se čtením katalogu, který ubytování vychválí, ale podíváme se i na diskuse, abychom se připravili na případné nedostatky (jsou všude a vždy).
Vnímáme fakt, že dovolená je jak odpočinkem, tak stresem pro naše tělo. Budeme-li na tento fakt připraveni, daleko lépe se smíříme s případnými výkyvy nálad, únavou, napětím.
Během dovolené neřešíme důležité osobní problémy, konflikty s druhými. Představa, že je konečně čas stmelovat rodinu či partnerský vztah, je nesprávná. Dovolená má být časem odpočinku, nikoli intenzivní celoroční práce. Odkládat řešení konfliktů na dovolenou se skutečně nevyplácí.
O dovolené se doporučuje větší míra partnerské tolerance. Změna zavedených stereotypů, mnohdy malý prostor, ze kterého není úniku (hotelový pokoj, když zrovna prší) vede ke zvýšení napětí a možným hádkám. Slovy jedné klientky: „Na dovolenou se jedeme pohádat a utvrdit se v tom, že spolu nemůžeme žít.“ (Po dovolené ale zdárně ve vztahu pokračují).
Dovolená není místem, které řeší naše problémy. Dovolená je možností, jak se podívat na svůj život z nadhledu. Využijme tedy dobře tuto možnost.
Autor: psycholožka PhDr. Kateřina Stibalová
| autor: | Lenka | 11. 6. 2010 21:17 | link |
|---|---|---|
| nadpis: | Tohle je moc dobře napsaný | odpovědět |
V tomto on-line setkání máte možnost ptát se gynekologa MUDr. Tomáše Vychodila, který vám zodpoví vaše dotazy týkající se ženského těla a jeho obtíží.
AKTUALIZOVÁNO průběžně! Pan doktor odpovídá zhruba 2krát týdně.
…tak na nějakém tom kilu navíc podle mě nezáleží. Když je žena pěkná, tak je prostě pěkná a je úplně jedno, jestli váží 50 nebo 70 kg. Tím spíš, je-li po porodu. Doufám, že mi, vážené dámy, opět dovolíte, když se trochu zapojím do vaší zajímavé diskuse.
Pokud šaty dělají člověka, pak vlasy dělají obličej. Dokreslují ho, hrají si s ním pomocí střihu a barev. Společně s krásně upravenými vlasy, hezkým oblečením a střízlivým make-upem vytvoříte jednotu, které se říká krása.